Nová měna znamená nepochybně největší pokrok v evropské integraci. Podle názoru řady evropských analytiků by jedním z důsledků zavedení eura mělo být sjednocení daňových systémů, zejména v oblasti daní z přidané hodnoty.

Euro je měnou velkého a likvidního finančního trhu, který je se svými 290 miliony obyvatel největším na světě a reprezentuje světově nejvýznamnější kulturní i ekonomickou oblast.

Zavedení jednotné měny pro 14 států přináší transparentnost a srovnatelnost cen v těchto zemích. Vzhledem k tomu, že mezi těmito státy vznikla jednotná měna a zanikly kursové rozdíly mezi dřívějšími měnami, včetně směnárenských poplatků, jsou ceny vyjadřované v euru okamžitě srovnatelné z prodejních i nákupních cen. Na první pohled je jasné, které zboží je levnější a které dražší. Navíc mezi státy odpadlo kursové riziko. Následně by mělo docházet k daleko většímu sbližování cen jednotlivých států, než je tomu dosud (Schadler, 2005a).

Euro přináší více přeshraničních obchodů a investic, a to především díky zrychlení a zjednodušení přeshraničních plateb v euru, které se staly v podstatě platbami vnitrostátními. Tato výhoda platí přiměřeně i pro platby v euru z ČR do zemí evropské měnové unie, protože i náš stát se připojí k trendu zjednodušování a zrychlování přeshraničních plateb v této nové měně.

Používání nové měny znamená také výrazné snížení řady transakčních nákladů (Pelkmans, 2006). Počínaje snížením nákladů souvisejících s poplatky na vedení účtů, kde je možné odbourat účty ve dvanácti „starých“ měnách a nahradit je jediným účtem v euru, přes odpadnutí nákladů na poplatky za dosavadní směnárenské operace mezi dvanácti měnami, které přecházejí na euro, až po zánik kursových rizik mezi měnami eurozóny.

Odpadá potřeba zajištění proti kursovému riziku pro dvanáct měn a náklady tak mohou být počítány jen proti jedné měně – proti euru.

Zánik kursového a devizového rizika

Zánik kursového a devizového rizika vůči zmíněným čtrnácti měnám a jeho přechod na jediné riziko kursu mezi CZK a EUR vedou k novým kritériím pro investorská rozhodnutí, resp. k jedno-kriteriálnímu rozhodování podle parametrů nikoliv čtrnácti, nýbrž jediné měny. Čeští podnikatelé tak již nebudou muset vyhodnocovat zvláště riziko pro Itálii, Portugalsko nebo Francii apod.

Nová segmentace trhů, kterou zavedení společné měny eura přináší, je důsledkem nerovnoměrného vývoje v zemích evropské měnové unie a často až propastných rozdílů. Z obavy, aby z méně rozvinutých regionů měnové unie neunikaly pracovní síly a investice do rozvinutějších oblastí, vyvíjejí národní a regionální vlády méně rozvinutých států a oblastí různé stimulační mechanismy právě pro zahraniční investice a investory.