Šek

Šek je ve srovnání s ostatními cennými papíry velmi mladý. Literatura se v určení vzniku šeků rozchází, nicméně listiny podobné šekům se vyskytují poprvé v Itálii. V té době si obchodníci ukládali peníze proti stvrzence do banky. Banka na základě písemného příkazu vkladatele, který byl předán příjemci, proplatila částku uvedenou na těchto prvních předchůdcích dnešních šeků. Z Itálie se později šeky rozšířily do ostatních zemí a zejména pak v Anglii si získaly velkou oblibu. Největší popularity dosáhli šeky v USA, nicméně v dnešní době jsou stále více nahrazovány platebními kartami.

Šek je cenný papír, kterým výstavce šeku dává příkaz třetí osobě (například bance, u které máte účet), aby osobě nebo společnosti uvedené na šeku vyplatil uvedenou částku.

Cestovní šek je cenným papírem, který opravňuje osobu v něm uvedenou k přijetí částky v něm určené při jeho předložení k výplatě, a to podle podmínek stanovených výstavcem cestovního šeku.

Bankovní šek je cenným papírem, kdy výstavcem šeku je přímo banka. Příjemce šeku má zaručené, že mu bude šek proplacen, jelikož ručitelem je banka.

Pokud nastane situace, že dojde ke ztrátě nebo odcizení šeku může majitel šeku požádat.

Směnka

Původ směnek uvádí literatura již v římských listinách sepisovaných před notářem. Listiny, které se podobají dnešním směnkám, se vyskytovaly ve 12. století v Itálii.

Směnka je listinný cenný papír, jenž má předepsaný obsah. Je převoditelná, může mít pouze formu na řad nebo na jméno a musí být v listinné podobě. Směnky můžeme rozdělit na cizí a vlastní.

směnka vlastní – výstavce se zavazuje, že zaplatí jiné osobě peněžitou částku v den splatnosti.

směnka cizí – výstavce přikazuje zaplatit jemu samotnému nebo třetí osobě v den splatnosti stanovenou částku.

Osobu, která směnku přijala, nazýváme akceptant a přijetí směnky se nazývá akcept směnky. Zjednodušeně jde o poskytnutí individuální půjčky, které je doprovázeno vystavením listiny a tou je právě směnka.

Náležitosti směnky jsou:

  • označení, že jde o směnku
  • bezpodmínečný příkaz nebo příslib (u směnky vlastní) zaplatit určitou částku
  • uvedení jména toho, kdo má platit (směnečník, trasát) u směnky vlastní se neuvádí
  • uvedení termínu splatnosti, není-li uveden, pak směnka platí jako směnka na viděnou
  • uvedení místa zaplacení, mimo případ, kdy je u jména směnečníka uvedeno místo
  • uvedení jména směnečného věřitele (remitenta), tj. na koho nebo na čí řad má být zaplaceno
  • datum a místo vystavení
  • vlastnoruční podpis výstavce

Skladištní list

Skladištní list s sebou nese právo požadovat skladovanou věc. Používá se v případě, kdy majitel skladu (skladovatel) musí na základě smlouvy písemně potvrdit převzetí zboží ze skladu. Skladovatel může požadovat po vlastníkovi skladištního listu potvrzení o převzetí zboží na skladištním listu. Do skladištního listu se obvykle uvádí, zda je zboží pojištěno a u koho, je-li zboží procleno a další informace o zboží.

Náložný list

Náložný list je cenný papír, s nímž je spojeno právo požadovat po dopravci vydání zásilky. Důležitou podmínkou pro vystavení náložného listu je převzetí věci k přepravě a smluvně dohodnutý závazek dopravce k jeho vydání. Zboží předává dopravce po předložení náložného listu a na požádání musí majitel potvrdit převzetí zboží.

Konosament

Je to cenný papír velmi podobný náložnému listu. Hlavní odlišnost je v tom, že přeprava probíhá po moři. Smlouva se obvykle uzavírá ústní a jako doklad o převzetí, který současně obsahuje další náležitosti, slouží konosament. Konosament obsahuje podmínky přepravy a řeší odpovědnost v případě zničení zboží nebo potopení lodi.

Podílové listy

Jsou cenné papíry, které představují podíl podílníka na majetku v příslušném podílovém fondu. Majetek v podílovém fondu spravuje investiční společnost svým jménem. Ve statutu fondu musí být povinně informace pro posouzení investice včetně rizik, které sebou investice nese. Podílník má právo na vyplacení podílu na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu v souladu se statutem podílového fondu.

Podílové listy slouží převážně k investování, a proto má podílový fond řadu informačních povinností vůči investorům. Musí vypracovat výroční zprávu a uveřejnit ji, nejméně jednou za dva týdny musí uveřejnit údaje o aktuální hodnotě vlastního kapitálu a podílového listu a nejméně jednou za měsíc musí zveřejnit údaje o struktuře majetku v uzavřeném podílovém fondu.

Kupóny

Slouží k uplatnění práva na výnos, a to z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu. Jsou to cenné papíry, ve kterých je vtěleno právo na výnos z cenného papíru, ke kterému byly vydány. Ze zákona mohou mít pouze formu na doručitele, podobu mohou mít jak listinnou tak zaknihovanou. Majitelé hlavních cenných papíru tak mohou jednoduše obchodovat s právy spojenými s cenným papírem pouhým předáním kupónu, hlavní cenný papír převádět nemusejí.

Kupóny lze vydat pouze k cenným papírům, u nichž lze oddělit právo na výnos. Listinné kupony se vydávají v kupónovém archu. Pokud počet období splátek plynoucích z hlavního cenného papíru přesahuje počet kupónů, bývá v kuponovém archu tzv. talon. Talon opravňuje majitele hlavního cenného papíru vyzvednout nový kuponový arch a není považován za cenný papír.

Opční listy

Opční listy slouží na uplatnění přednostního práva nově emitovaných akcií nebo vyměnitelných či prioritních dluhopisů. Opční listy emituje akciová společnost. Mohou mít formu listinnou nebo zaknihovanou, ale mohou znít pouze jako cenné papíry na doručitele. V případě listinné formy uplatňuje majitel práva přímo u akciové společnosti, v případě zaknihované pak u Střediska cenných papírů.