Peněžní trh

Z hlediska času byla stanovena hranice mezi peněžním a kapitálovým trhem na 1 rok. Dá se tedy říci, že pokud jsou investované nebo uložené peníze disponibilní do jednoho roku, pak se transakce mezi účastníky trhu uskutečňují na trhu peněz. Pokud je disponibilita peněz delší (například tzv. povodňové dluhopisy byly proplatitelné za 5 roků), pak se jedná o transakci na kapitálovém trhu.Peněžní trh je tedy trhem krátkodobých peněz a půjček, jejichž splatnost je do jednoho roku a dochází tedy ke krátkodobému přesunu peněžních prostředků mezi účastníky tohoto trhu

Z hlediska finančních nástrojů a prostředků probíhá peněžní trh poskytováním a čerpáním krátkodobých obchodních i finančních úvěrů, které nabízející i poptávající účastníci tohoto trhu evidují pouze na svých účtech. (Poznámka: rozdíl mezi obchodními a finančními úvěry je popsán v další části této publikace).

Kromě zmíněných přesunů krátkodobých peněz nebo evidováním pohledávek a závazků na účtech, probíhá peněžní trh rovněž v některých formách cenných papírů. Stát, banka, podnik, obec či soukromý subjekt, který aktuálně potřebuje překonat nesoulad mezi svými příjmy a výdaji, vydává, čili emituje cenné papíry a nabízí je jiným účastníkům peněžního trhu, tj. opět státu, bankám, podnikům i soukromým osobám, k nákupu. Pokud se jedná o tuto formu krátkodobých peněz, pak jde o takové formy cenných papírů, které jsou proměnitelné za peníze v krátké lhůtě.

Jako krátkodobé cenné papíry vystupují především státní pokladniční poukázky (těch se také používá k rychlému krytí nečekaného deficitu státních financí), rychle obchodovatelné směnky, bankovní akcepty, komerční papíry, depozitní certifikáty bank, depozitní certifikáty ústřední banky, splatné státní dluhopisy apod.

Do operací na peněžním trhu se často aktivně zapojuje i ústřední banka (centrální, tj. ČNB v ČR). Tato banka zasahuje nákupem či prodejem některých druhů cenných papírů jako běžný účastník peněžního trhu. Tyto obchody se nazývají operace na volné trhu a centrální banka jimi reguluje masu peněz v oběhu daného státu.

Podnikání je určitá činnost, která s sebou nese i určitá rizika a závazky. Takové rizika mohou být vyvolány z více činností v daném celkovém procesu podnikání. Při tomto způsobu ukončení podnikání je však důležité aby byl jednatel při likvidaci sro zastoupen skupinou odborníků z důvodu náročnějšího procesu.

Kapitálový trh

Kapitálový trh můžeme definovat opět dle stejných hledisek jako tomu je u peněžního trhu. Vezmeme-li hledisko časové, pak lze říci, že

na kapitálovém trhu se uskutečňují obchody s finančním kapitálem, jehož lhůta splatnosti je delší než jeden rok

Budeme-li definovat kapitálový trh z hlediska nástrojů a finančních prostředků, pak se jedná o obchody obsahující poskytování střednědobých a dlouhodobých úvěrů a většinou větších majetkových závazků, jakož i emise určitých druhů cenných papírů, jejichž splatnost je dána rovněž delší lhůtou.

Na kapitálovém trhu mohou obchodovat všechny ekonomické subjekty, vzhledem k výši poskytovaného kapitálu, se jedná převážně o podniky a stát. Jestliže podnik potřebuje investiční kapitál například na výstavbu nového provozu, nákup nové technologie apod., a nemá k dispozici vlastní kapitál, obrací se na obchodníky s financemi (v daném případě

vesměs komerční banky) s žádostí o poskytnutí finančního úvěru. Kromě celé škály úvěrových produktů (část hlavních typů úvěrů je uvedena v příslušné lekci tohoto kurzu) může podnik, stát, ale i podnikající osoba získat dlouhodobý finanční kapitál emisí cenných papírů (většinou obligací, akcií, zástavních listů či pokladničních poukázek v případě státu). Tyto produkty se na kapitálovém trhu nabízejí, různí finanční investoři je nakupují.

Výhodou cenných papírů je skutečnost, že je většinou v případě potřeby lze opět prodat. Tím cenné papíry umožňují původním finančním investorům někdy velmi rychle (v případě komerčně žádaných cenných papírů) zvýšit likviditu svého majetku a podle potřeby opět investovat. Cenné papíry, které mají delší lhůtu splatnosti než jeden rok, tak mohou velmi často střídat investory a na emitenta se pak obrací konečný majitel, který může být původnímu výstavci zcela neznámý.

S kapitálovým trhem souvisí i devizový trh a trh drahých kovů. Na devizovém trhu se obchoduje se zahraničními volně směnitelnými měnami a bezhotovostními zahraničními platebními prostředky. Devizový trh tak často používá nástroje typické pro trh s cennými papíry.

Na trhu drahých kovů se obchoduje hlavně se zlatem a stříbrem (částečně i s platinou). V tomto směru je základním trhem se zlatem Londýn, kde se prakticky stanovuje cena zlata. Se stříbrem se obchoduje na mezinárodních komoditních burzách, z nichž nejvýznamnější je v New Yorku a v Curychu.