Pricníp prodejců

V poslední době jsou spotřebitelé vystavování neetickému chování výrobců potravin ia drogistických potřeb. Tito obchodníci jsou čím dál vynalézavější v nápadech, jak za méně zboží vytáhnout z lidí více peněz. Otázkou však zůstává, jak dlouho bude trvat, než si toho zákazníci všimnou a přestanou od těchto „vychytralých“ prodejců výrobky kupovat. Německé Spotřebitelské centrum analyzovalo triky, které používají velké nadnárodní firmy. Zde je pět nejčastějších:

  1. Smršťovací princip

Máte pocit, že vaše oblíbené sušenky nebo čokoládová tyčinka je menší než kdysi? Není to zdání, ale bohužel svatá pravda. Někteří výrobci totiž do stejně velikého balení dávají postupně menší množství výrobků. Příkladem je podle Spotřebitelského centra postup společnosti Procter & Gamble u plen Pampers. Za posledních šest let zbylo v balení, kde bylo původně 47 plen, nakonec jen 37 kusů. Cena je přitom pořád stejná. Podle expertů by takový postup znamenal, že by se nakonec za stejnou cenu prodávala pouze jedna plenka. Firma se ale brání tím, že rostou ceny surovin a vysoké jsou také náklady na zlepšování kvality plen.

Zákon o ochraně spotřebitele zde nemůže zasáhnout, neboť výrobci spotřebitele řádně informují o velikosti obsahu v balení. Většina zákazníků si ale u svých oblíbených produktů, které kupuje denně, ani nevšimne, že došlo ke změně a ve skutečnosti si za stejnou cenu koupili méně a jejich užitek tedy klesl.

  1. Výrobky jsou větší, ale jejich cena také

Výrobci začali spotřebitelům nabízet větší balení výrobků s tím, že je to pro ně výhodnější. Ukazuje se ale, že růst cen neodpovídá zvětšení obsahu a lidé ve výsledku zaplatí mnohem více, než kdyby si stále kupovali původní menší balení. Příkladem je Nutella ve skle, která se nyní místo 400 gramového balení prodává v 450 gramovém množství. Spotřebitel tak sice dostane o 12,5 procenta více čokoládové pochoutky, ovšem cena se zvýšila až o dvacet procent.

  1. Cena neodpovídá menšímu obsahu

Opakem větších balení jsou menší „výhodnější“ balení. Ani zde ale prodej menších a levnějších balení není vždy bez háčku. Zde výrobci vsadili na nízké ceny, které si mohou u menších balení dovolit. A pro zákazníka, který vidí nízkou cenu, je výrobek vždy atraktivnější než výrobek větší a dražší. Ovšem sleva na takovémto menším výrobku je často menší, než by měla být, a spotřebitelům  se takové výrobky v konečném výsledku prodraží. Němečtí experti jako příklad uvedli vanilkový dort s polevou, který se prodává v obchodech REWE (v Česku provozuje obchody Billa a Penny Market). Výrobek se zmenšil z 200 na 150 gramů tedy o 25 procent, cena ale klesla jenom z 1,25 na 1,09 eura tedy o necelých 13%.

  1. Různé balení v různých obchodech za jednu cenu

Výrobci se snaží přesvědčit zákazníky, že nabízejí stejnou cenu za výrobek, ať už se prodává v malém obchodu, diskontní prodejně nebo hypermarketu. Nebývá to ale vždy pravda. Zde zase výrobci na své zákazníky vyzráli tak, že cenu sice stejnou ponechali, ale změnili balení. Například balíček sladkých medvídků Haribo tak sice stojí všude 0,89 eura, balení jsou ale různá – od 200 do 300 gramů. A pokud si spotřebitelé nevedou statistiky o gramážích a cenách, což určitě nevedou, nemají šanci si takového chování výrobce všimnout.

  1. Ve velkých baleních jsou menší výrobky

Dalším fíglem jsou takzvaná multi balení, tedy balení, kde je několik kusů stejného výrobku. Tato balení se na první pohled tváří pro zákazníka výhodně. Skutečnost je ale mnohdy odlišná. Výrobky v multi baleních totiž bývají menší, než když si je zákazníci koupí samostatně. Příkladem takového balení jsou tyčinky Twix. V multi balení váží 50 gramů, samostatně pak 58 gramů.