Kriteria investičního rozhodování

Každá investice s sebou nese riziko, že naše očekávání, tedy zpravidla očekávaní určitého zisku, nebude naplněno. Investice je výměna zaručené současné hodnoty za předpokládanou vyšší budoucí hodnotu. Investice slouží k maximalizaci užitku investora. Při investování je nutné respektovat řadu teoretických poznatků, které mohou riziko značně omezit. Při investování zvažujeme zejména výnosnost, riziko a likviditu.

Výnos

Předpokládaná míra výnosnosti je jedním z hlavních kritérií, které investoři zvažují při výběru své investice. Míra výnosnosti je uváděna obvykle v procentech a představuje poměr vložených prostředků oproti prostředkům získaným z investice. Výnos je souhrn všech příjmů a důchodů plynoucích z realizované investice vyjádřené v peněžních jednotkách. Pro lepší pochopení je nutné rozeznávat časovou hodnotu peněz. Míra výnosnosti se používá při zvažování investice (ex ante) nebo při zpětném vyhodnocování úspěšnosti investice (ex post).

Budoucí hodnota

Platí, že „koruna má dnes větší hodnotu než koruna zítra“. Toto tvrzení má velmi jednoduché vysvětlení. V případě, že budeme investovat jednu korunu, budeme mít už zítra jednu korunu, plus výnos z investice. Pokud bychom korunu dostali až zítra, o tento výnos se připravíme.

Zde je nutné se zmínit o proměnné r, která v případě vzorce pro výpočet současné hodnoty znamená tzv. alternativní náklady. Alternativní náklady představují náklady nevyužitých příležitostí a jsou dány situací na trhu, na kterém investor zpravidla investuje. Investice by měla mít podobnou dobu splatnosti a úroveň rizika. Například investor zvažuje vložit své prostředky do dluhopisů pojišťovny, pak alternativními náklady může být průměrný výnos dluhopisů ostatních pojišťoven na trhu.

Likvidita

Likvidita je rychlost, jakou je majitel schopen přeměnit svou investici na hotovostní peníze s co nejmenší ztrátou. Při zvažování investice platí zásada, že u více alternativ se stejným rizikem a stejnou výnosností dává investor přednost investici likvidnější. Ideální představa investice pro investora je co nejlikvidnější, s minimálním rizikem a vysoce likvidní. Takováto optimální investice však v praxi neexistuje, naopak platí, že čím méně je investice riziková, tím méně bývá likvidní a výnosná.

Všechny investice uskutečňované prostřednictvím finančního trhu se pohybují v rámci „magického trojúhelníku“, kde jsou vrcholy vzájemně propojeny. Je to znázorněním skutečnosti, že výnos, riziko a likvidita neexistují samostatně. Magický trojúhelník znázorňuje, jakým způsobem se riziko, likvidita a výnos ovlivňují. Podle toho jakou strategii si investor zvolí s ohledem na tyto tři faktory, rozlišujeme tři základní strategie:

konzervativní investor – vyhledává převážně investice, které nesou co nejnižší riziko. Většinou takovémuto investoru postačuje pokrýt inflaci, popřípadě ji mírně překročit.

progresivní investor – připouští již střední míru rizika a očekává zhodnocení ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

dynamický investor – pouští se i do velmi vysokého rizika, ale v dlouhodobém horizontu očekává vysoký výnos.