V dnešním moderním světě má téměř každý člověk nějaký příjem. Tento příjem může použít k uspokojení svých potřeb nákupem věci okamžité spotřeby nebo ho investovat do produktu, který v budoucnu hodlá přeměnit v peníze.

Reálné investice

Dnes rozlišujeme dva druhy investic – reálné a finanční. Reálné investice představují reálné existující věci movité i nemovité a mají charakter dlouhodobého užití. Představovány jsou komoditními trhy, trhy s nemovitostmi (byty, pozemky), trhy s uměleckými předměty (obrazy, sochy) a investicemi prováděnými v rámci podnikatelské činnosti. Zájem o reálné investice vždy roste v období politické nestability a při vysoké míře inflace, protože tyto reálné investice mají schopnost lépe si udržet hodnotu. Na komoditních trzích se běžně obchoduje se zlatem, stříbrem, ropou, bavlnou, cukrem, kávou, obilninami, kakaovými boby a dalšími.

Finanční investice

Finanční investice jsou představovány nákupem produktů finančního trhu. Na finančním trhu jsou nejčastěji obchodovatelné cenné papíry. V dnešní době a zejména pak s nástupem modernizace finančních trhů začíná původní název cenný papír měnit svou skutečnou podstatu, protože v dnešním světě jde často o „dematerializované cenné papíry“, které nemají fyzickou podobu a jejich existence je pouze ve formě záznamu v příslušné evidenci ve formě digitálních dat.

Podstata cenných papírů

Cenné papíry umožňují jednoduchou manipulaci při obchodních transakcích. Výhodou je transportování, evidování, zaknihování, jejich rychlá a pružná převoditelnost (vyjma některé druhy cenných papírů, u nichž je převoditelnost omezena) a přitom umožňují jednoznačnou konkretizaci objektu obchodu tak, aby obchodování bylo bezpečné, chráněné před podvody a zneužíváním.

Cenné papíry jsou symbolem hodnoty. Proto s sebou nesou několik významných funkcí. Mezi hlavní funkce cenných papírů můžeme přiřadit:

Funkce investiční – Nabytí cenného papíru je chápáno jako funkce investiční. Primárním důvodem investování do některých cenných papírů není využití práv z nich plynoucích (právo hlasovat u akcií a další), ale výnos z cenných papírů.

Spekulační prostředek – Pokud investor kupuje cenné papíry s úmyslem prodat je a nevykonávat jiná práva s nimi spojená, plní cenné papíry funkci spekulačního prostředku. V tomto případě jde investorovi hlavně o kapitálový výnos. Obdobná situace nastává, když investor prodá cenné papíry dříve než je koupí a očekává, že před jejich dodáním je zakoupí za nižší cenu, než je prodal. (finanční deriváty).

Funkce cirkulační – cenné papíry plní také funkci cirkulační. To znamená, že mimo cenné papíry, u nichž je ze zákona omezena převoditelnost, plní funkcí oběžnou. Vybrané druhy CP se prodávají na veřejných trzích anonymně.

Klasifikace cenných papírů

Český právní řád neobsahuje obecnou definici pojmu cenný papír ale v zákoně č. 591/1992 Sb. o cenných papírech je uveden taxativní výčet: akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy, zemědělské skladní listy.