Vývoj finančních trhů v 70. létech minulého století vedl k rozvoji nástrojů, které umožňují lépe zvládat  riziko  cenových výkyvů oproti standardním instrumentům.  Tímto  způsobem vznikly tzv. deriváty.  Finanční deriváty nepatří mezi cenné papíry, ale na základě Zákona 591/1992 Sb. o cenných papírech jsou zařazeny do skupiny  tzv. „investičních instrumentů“.

Podstata derivátů

Deriváty jako takové se odlišují od ostatních produktů finančního a komoditního trhu jejich odvozením od jiných finančních nebo komoditních nástrojů. Z toho vyplývá, že hodnota derivátu je pak závislá na změně ceny aktiva, ze kterého je odvozen (podkladové aktivum). Počáteční investice do derivátu bývá minimální a vlastní vypořádání probíhá až v budoucnosti.

Druhy derivátů

Vznik derivátů pomáhá zejména eliminovat rizika spojená s neočekávaným výkyvem. Finanční deriváty ( deriváty odvozené od finančního trhu) jsou mnohem častěji objektem zájmu investorů, kteří preferují nízkou míru rizika, zejména pak v obdobích nestability trhů a častého kolísání kurzu. Finanční deriváty se dělí na tyto tři druhy- futures, opce a swapy

Futures

Kontrakty typu Futures vznikly v polovině devatenáctého století v Chicagu. Je to obchodovatelná dohoda mezi dvěma subjekty o směně finančních derivátů (financial futures), na stanoveném místě, ve předem určeném čase a množství. Využívá se při obchodech s devizami, akciemi, dluhopisy nebo s indexy kurzů cenných papírů. Futures jsou standardní přesně definované obchodovatelné nástroje, se kterými se obchoduje pouze na organizovaných trzích. Strana, která se zavazuje koupit, zaujímá tzv. dlouhou pozici. Tato strana se chrání proti zvýšení cen v budoucnu. Druhá strana, která se zavazuje prodat, je v tzv. krátké pozici a ta se naopak brání proti poklesu.

Opce

Opce je smlouva mezi dvěma subjekty, vypisovatelem opce, který se zavazuje neodvolat po stanovenou dobu svou nabídku a držitelem opce, který má právo od smlouvy odstoupit.

Základní dělení Opce na:

  • nabídkové opce (put option) – majitel opce má právo v určeném termínu prodat podkladové aktivum v dohodnutém množství a ceně.
  • poptávkové opce (call option) – majitel opce má právo v určeném termínu koupit ve stanoveném množství podkladové aktivum v dohodnutém množství.

Podle doby uplatnění opce se rozlišuje:

  • americká opce – majitel může uplatnit opci po celou dobu trvání opce, což je výhodou pro majitele a nevýhodou pro poskytovatele,
  • evropská opce – majitel může uplatnit opci jen v krátkém časovém úseku kolem data vypršení opce.

Hlavní výhodou opce je právo požadovat, nikoliv však povinnost, prodej či nákup podkladového aktiva. Bývá obvyklé, že majitel opce při nevýhodném pohybu kurzu opci neuplatní. Majitel opce platí prodávajícímu při jejím pořízení tzv. opční prémii, která však představuje pouze zlomek ceny podkladového aktiva.

Každý podnikatel si na začátku své činnosti vybírá podnikatelský záměr. Během fungování firmy se můžeme setkat z několika překážkami, které mohou výrazně ovlivnit naše myšlení do budoucna ohledně fungování dané společností. Pokud společnost není vytvořena na dobu určitou a jednatel uvažuje nad likvidací sro, vhodné řešení je kontaktování různých firem, které se danou činností zabývají. Dá se tak ušetřit množství času a energie a výsledek bude zaručen.