Základem fundamentální analýzy je předpoklad, že na trhu existují podhodnocené a nadhodnocené cenné papíry. Vnitřní hodnota takového cenného papíru je odlišná od aktuálního kurzu na trhu. Mimo hodnotu cenného papíru je nutné také pečlivě sledovat úrovně globální a odvětvové a současně úroveň jednotlivých společností, které v největší míře ovlivňují hodnotu cenného papíru. Podle studií je v největší míře zastoupena ve fundamentální analýze globální úroveň, která přesahuje 50%. Fundamentální analýza se na základě dostupných veřejných informací snaží předpovídat budoucí vývoj hospodaření dané firmy a jeho dopad na emitované cenné papíry. Tato analýza má mnoho příznivců a také mnoho odpůrců. Mezi odpůrci převládají názory, že se jedná pouze o zkoumání již minulých statistických dat.

Globální analýza

Globální analýza zkoumá ekonomiku jako celek na základě makroekonomických ukazatelů. Mezi nejdůležitější ukazatele patří: hrubý domácí produkt, fiskální politika, monetární politika, úrokové sazby, inflace, mezinárodní pohyb kapitálu, politické a ekonomické šoky.

Hrubý domácí produkt – vývoj na akciovém trhu v závislosti na hospodářském cyklu předbíhá reálnou ekonomiku o 5-9 měsíců. V rámci předpovědi změn hospodářského cyklu je pak akciový trh jedním z nejhodnověrnějších ukazatelů očekávaných změn ekonomiky.

Fiskální politika – zahrnuje příjmy a výdaje státního rozpočtu. Hlavním příjmem do rozpočtu jsou daně, které ovlivňují negativně akciové trhy. Existence daní snižuje zisky firem, a tím snižuje schopnost firem vyplácet dividendy. V případě, že se sníží daňové sazby, akciový trh na to bude reagovat růstem a naopak. Vládní výdaje mají také pozitivní a negativní vliv na akciové trhy. Například při emisi státních dluhopisů dochází k růstu úrokových sazeb zvýšením nabídky dluhových instrumentů, což negativně ovlivňuje akciové kurzy. Při vládních výdajích do produktů nebo služeb akciové společnosti naopak bude akciový kurz ovlivněn pozitivně.

Monetární politika – akciový trh je ovlivňován nabídkou peněz v ekonomice. Pokud centrální banka zvýší peněžní nabídku, dochází díky efektu likvidity při zachování konstantní peněžní poptávky k růstu peněžních trhů. Důvodem jsou investoři, kteří tyto dodatečné peněžní prostředky investují také do akciových trhů.

Úrokové sazby – změny úrokových sazeb jsou podle některých ekonomů nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje kurz akcií. Pokles úrokových sazeb vede k růstu kurzu akcií. Poklesem úrokových sazeb klesá i nominální úrokové zhodnocení relativně bezpečnějších investic do termínovaných vkladů nebo dluhopisů, což způsobuje zvýšení poptávky po akciích.

Inflace – z důvodu podložení akcií reálným majetkem nemá inflace při stabilní ekonomické situaci na kurz akcií vliv. Pokud však inflace vzroste nad určitou mez, projeví se to relativním znehodnocením akcií v důsledku ekonomické nejistoty.

Mezinárodní pohyb kapitálu – Pozitivní efekt má na akciové kurzy příliv dlouhodobého zahraničního kapitálu. Negativně jsou však akciové kurzy ovlivněné při spekulacích některých investorů a jejich odchodu na jiné trhy, které jsou pro investory zajímavější.

Politické a ekonomické a šoky mají na celou ekonomiku včetně akciového trhu silně negativní vliv. Tyto výkyvy mohou ekonomiku uvrhnout do dlouhodobé recese. Mezi politické šoky můžeme zahrnout válečné konflikty, svrhnutí vlády násilím nebo neočekávané volební výsledky. Ekonomické šoky pak reprezentují cenové války, vznik hyperinflace nebo uvalení embarga na dovoz zboží.

Každé podnikání je v určitém smyslu velké riziko, protože může nastat mnoho různých situací po celou dobu. Trhy na kterých se obchoduje jsou často nevyzpytatelné a stává se, že je nutná likvidace sro. V takovém případě jsou však k dispozici různé společnosti, které se danou problematikou zabývají a jejich kontaktování je nejvhodnějším způsobem zániku a tedy i výmazu společnosti z obchodního rejstříku.